|
Právě je 210 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 122808649 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já
Vloženo Neděle, 14. říjen 2012 @ 21:52:28 CEST Vložil: Stepan |
poslal betma
Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já
Homilie Benedikta XVI. na Letnice, baz. sv. Petra
Drazí bratři a sestry, Letnice-
tajemství křtu církve, událost, která dala církvi počáteční formu a
podnět k jejímu poslání. Tato „forma“ a tento „podnět“ jsou stále
platné, stále aktuální a obnovují se zejména prostřednictvím liturgie.
Dnes dopoledne bych se chtěl pozastavit u jednoho podstatného aspektu
tajemství Letnic, který si až do dneška uchovává svůj plný význam.
Letnice jsou slavností jednoty, porozumění a lidského sdílení. Všichni
můžeme konstatovat, že v našem světě, ačkoli jsme si rozvojem
komunikačních prostředků stále blíže a zeměpisné vzdálenosti jakoby
zanikaly, je porozumění a sdílení mezi lidmi často mělké a svízelné.
Přetrvává nevyváženost, která nezřídka vede ke konfliktům. Dialog mezi
generacemi se komplikuje a někdy převáží protiklad. Denně jsme svědky
událostí, z nichž vyplývá, že se lidé stávají stále agresivnějšími a
konfliktnějšími. Porozumění se jeví příliš zavazujícím a raději se
zůstává vězet ve vlastním já, ve vlastních zájmech. Můžeme v této
situaci opravdu nalézt a žít onu jednotu, které máme zapotřebí?
Vyprávění o Letnicích ze Skutků apoštolů, jak jsme slyšeli v dnešním prvním čtení (srov. Sk
2,1-11), se odehrává na pozadí jednoho z posledních velkých výjevů,
vylíčených na začátku Starého zákona: pradávné stavby Babylonské věže
(srov. Gen 11,1-9). Co je však Babylon? Je to popis království,
kde se lidem podařilo akumulovat takovou moc, která je přivedla na
myšlenku, že už se nemusí vztahovat ke vzdálenému Bohu a jsou natolik
mocní, že si mohou sami zbudovat přístup do nebes, otevřít jejich brány a
zaujmout místo Boží. Právě v této situaci však dochází k něčemu
podivnému a výjimečnému. Lidé, kteří společně pracovali na budování
věže, si znenadání uvědomili, že stojí jeden proti druhému. Pokoušeli se
být Bohem a hrozí jim, že nebudou už ani lidmi, protože přišli o
základní prvek bytí lidských osob: schopnost dohodnout se, porozumět si a
jednat společně.
Tento biblický příběh obsahuje neměnnou pravdu, kterou můžeme spatřovat
v dějinách, ale také v našem světě. Spolu s pokrokem vědy a techniky
jsme dokázali ovládnout přírodní síly, manipulovat živly a vyrábět živé
bytosti a to takřka včetně samotné lidské bytosti. V takové situaci se
modlitba k Bohu jeví jako něco překonaného, zbytečného, protože můžeme
už sami konstruovat a realizovat to, co chceme. Uniká nám však, že znovu
prožíváme tutéž Babylónskou zkušenost. Je pravda, že jsme zvětšili
možnosti komunikace, získávání informací a předávání zpráv, ale můžeme
říci, že schopnost vzájemně si rozumět vzrostla anebo spíš paradoxně
poklesla? Nevtírá se snad mezi lidi nedůvěra, podezření a vzájemné obavy
až do té míry, že se nakonec stávají sami sobě nebezpečnými? Vraťme se
tedy k úvodní otázce: může opravdu existovat jednota a svornost? A jak?
Odpověď nacházíme v Písmu svatém: jednota může existovat jedině jako
dar Božího Ducha, který nám udělí nové srdce a novou řeč, novou
schopnost komunikovat. A to se stalo o Letnicích. Onoho rána, padesát
dní po Velikonocích, se přihnal na Jeruzalém silný vítr a oheň Ducha
svatého sestoupil na shromážděné učedníky, usadil se nad každým a
zapálil v nich božský plamen, oheň lásky schopné přetvářet. Zmizel
strach, srdce pocítilo novou sílu, jazyky se rozvázaly a začaly
neohroženě mluvit, aby všichni mohli chápat zvěst zabitého a
zmrtvýchvstalého Ježíše Krista. Kde bylo rozdělení a odcizení, zrodila
se o Letnicích jednota a porozumění.
Poslyšme však dnešní evangelium, ve kterém Ježíš praví: „Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy“ (Jan
16,13). Tady nám promluvou o Duchu svatém Ježíš vysvětluje, co je
církev a jak má žít, aby byla sama sebou, aby byla místem jednoty a
společenství v Pravdě. Říká nám, že jednat jako křesťané, neznamená
uzavřít se do vlastního „já“, ale orientovat se na celek; znamená
přijmout celou církev do sebe nebo lépe řečeno nechat se vnitřně
přijmout od ní. Když tedy mluvím, myslím a jednám jako křesťan, nečiním
to uzavřením se do svého já, ale vždycky v rámci celku a cele. Takto
může Duch svatý, Duch jednoty a pravdy, nadále v našich srdcích a v
myslích lidí znít a nabádat ke vzájemnému setkávání a chápání. Duch
právě tím, že jedná takto, uvádí nás do celé pravdy, kterou je Ježíš, a
přivádí nás k jejímu prohloubení a porozumění. Poznání neroste
uzavíráním se do vlastního já, nýbrž jedině schopností naslouchat a
účastnit se onoho „my“ celé církve v postoji hluboké vnitřní pokory. Tak
se také stává zřejmým, proč je Babylon Babylonem a Letnice jsou
Letnicemi. Kde se lidé chtějí stát Bohem, mohou se jen postavit proti
sobě navzájem. Avšak tam, kde stanou v Pánově pravdě, otevírají se na
působení Jeho Ducha, který je nese a sjednocuje.
Protiklad mezi Babylonem a Letnicemi se odráží také ve druhém čtení,
kde apoštol praví: „Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla“ (Gal
5,16). Svatý Pavel nám vysvětluje, že náš osobní život je poznamenán
vnitřním konfliktem, rozdělením mezi impulsy tělesné a ty, které
pocházejí z Ducha; nemůžeme následovat všechny, protože nemůžeme být
současně sobečtí a štědří, chtít ovládat druhé a zakoušet radost z
nezištné služby. Vždycky musíme volit mezi impulsy, které chceme
sledovat, což můžeme autenticky pouze za pomoci Kristova Ducha. Svatý
Pavel vyjmenovává tělesné skutky, což jsou hříchy sobectví a násilí,
jako zášť, nesvornost, žárlivost, stranictví – to jsou myšlenky a
skutky, které neumožňují žít opravdu lidsky a křesťansky, v lásce. Tento
směr vede ke ztrátě vlastního života. Duch svatý nás však vede k
výšinám Boha, abychom mohli žít už na této zemi zárodek božského života,
který je v nás. Svatý Pavel totiž říká: „Ovocem Ducha je láska, radost,
pokoj“ (Gal 5,22). Všimněme si, že apoštol při líčení tělesných
skutků, které vyvolávají rozklad, užívá plurálu, zatímco při popisu
působení Ducha používá jednotného čísla a mluví o „ovoci“, právě tak
jako se proti Babylonskému rozkladu staví jednota Letnic.
Drazí přátelé, máme žít podle Ducha jednoty a pravdy, a proto se musíme
modlit, aby nás Duch osvěcoval a vedl k přemáhání šalebného sledování
vlastních pravd a k přijímání Kristovy pravdy předávané v církvi.
Lukášovské líčení Letnic nám podává, že Ježíš před vystoupením na nebesa
žádal od apoštolů, aby zůstali pohromadě a připravovali se na přijetí
daru Ducha svatého. Shromáždili se tedy na modlitbě spolu s Marií ve
Večeřadle v očekávání slíbené události (srov. Sk 1,14). Církev usebraná spolu s Marií, stejně jako při svém zrodu, i dnes prosí: „Veni Sancte Spiritus! – Přijď Duchu svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nich oheň své lásky!“. Amen Přeložil Milan Glaser
upravene
|
Podobná témata
|
|
Re: Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já (Skóre: 1) Vložil: ivanp v Pondělí, 15. říjen 2012 @ 15:13:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Benedikt je ,,zástupca Krista na zemi,,...je neomylný vo veciach viery......je zaujímavé že keď zomrie ktorýkoľvek pápež a pokiaľ nie je zvolený nový pápež vzniká v RKC ,,vakuum,,...v tom čase Boh nemá ne zemi svojho zástupcu a nikto z ľudí nie je neomylný...takýto stav ,,bez zástupcu Krista na zemi,, môže trvať niekoľko dní, týždňou, mesiacov....nemohlo by to byť nafurt???
ivanp |
Re: Re: Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Pondělí, 15. říjen 2012 @ 15:34:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Život v pravde
Dávaj na seba pozor, a urob všetko, čo je len možné, aby si učil ľudí príkladom vlastného života. Vlož do toho toľko úsilia, koľko vkladáš do obhajoby viery a učenia Cirkvi. Ako by sme mohli veriť, že dobrý Boh nás zachová vo svojej pravde, ak by sme sa svojim životom vyhýbali dobru? (Z listu Bl. P. Fabera, nov. 1538) [lr]
|
]
Re: Re: Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já (Skóre: 1) Vložil: helena v Úterý, 16. říjen 2012 @ 10:30:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | neboj ivanep, BABYLON již PADL a NIKDO ho nevzkřísí, toto je akorát hra na slepou bábu, pro ty, kdo potřebují chléb a hry, INU ŘÍM stále stejný |
]
|
|
Re: Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já (Skóre: 1) Vložil: rudinec v Úterý, 16. říjen 2012 @ 15:49:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Normal
0
21
Keby Hitlerjugen namiesto písania homíli urobil verejné pokánie z toho
ako ubližuje Kristovi ako HO okráda
o Jeho slávu.Pokládá činnosť svátostí nad Jeho moc vykoupenia,a zdvíha kus
chleba na meste Spasiteľa!
Je svatou
povinností každého Křesťana,aby se postavil proti Antikristovi a žádný myslíci
člověk se nemusí ptát,kdo antikrist je.
Kdyby neexistovalo papežství Říma ,nebylo by na tomto světe nic,co bychom mohli
*****m nazvat.
Normal
0
21
Spurgeon
A s taký človekom žiadna jednota nemôže existovať.
|
Re: Re: Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já (Skóre: 1) Vložil: helena v Středa, 17. říjen 2012 @ 11:05:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | no kazatel SPURGEON, nebyl žádný ..., že? |
]
|
|
Náboženstvo Rimanov kedysi (?) (Skóre: 1) Vložil: twig v Středa, 17. říjen 2012 @ 17:39:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Pôvodné predstavy o prírode privádzali Rimanov k viere v bohov.
Takmer každý predmet a prírodný jav mal svoje božstvo. Boli bohovia
potoka, lesa, cesty, kozuba atď. Život dieťaťa riadilo 43 bohov a každá rodina uctievala duše svojich predkov – ochrancov. Títo
ochranní bôžikovia domácnosti sa volali lárovia. Ich sošky
stáli pri domácom ohnisku v osobitnej skrinke. Keď rodina obedovala,
postavili jedlo na malých tanierikoch aj pred zobrazeniami lárov. V dňoch rodinných sviatkov ozdobovali lárov kvetmi. Medzi domáce božstvá patrili aj penáti, bohovia domáceho blahobytu a rodinného kozuba (penus = zásoba).
V živote Rimanov mali veľký význam náboženské obrady. Bolo treba presne
vedieť, na aké božstvo sa obrátiť v tom alebo onom prípade, aké slová
pritom povedať, aké sľuby urobiť alebo aké obete priniesť. Rimania sa
nazdávali, že najmenšia chyba zmarí všetko. Jednako im to neprekážalo
prípadne aj oklamať svojich bohov. Ak napríklad sľubovali priniesť ako
obeť bohu 30 hláv (rozumelo sa – dobytka), tak bolo možno zameniť tie
hlavy za makové hlávky.Pri takejto povahe rímskeho náboženstva mali veľký význam kňazi.
Spájali sa do rozličných zborov (kolégií). Najdôležitejší zbor
pontifikov vysvetľoval súdne zákony a zvykové právo. Pontifikovia tiež
určovali, ktoré dni sú priaznivé alebo nežičlivé pre uskutočnenie
verejných prác. Pod ich správou bol kalendár, ktorý spočiatku v Ríme
bol veľmi zložitý a spletitý.Veľkú úctu požívali vestálky – kňažky bohyne Vesty. Ich povinnosťou bolo udržovať večný oheň na oltári bohyne Vesty a zaviazali sa za 30 rokov nevydať. Ak niektorá z vestálok porušila tento sľub, zaživa ju zakopali.Od 4. storočia pred n. l. Rimania nadväzujú tesné styky s
juhotalianskymi Grékmi. Začína sa mocný vplyv rozvinutejšieho gréckeho
náboženstva na rímske. Spočiatku si Rimania nepredstavovali bohov ako
ľudské bytosti. Tak napríklad Marsa zobrazovali ako kopiju, Jupitera
ako kamennú strelu. Neskôr pod gréckym vplyvom sa zjavili prvé
zobrazenia bohov v podobe človeka. Preto svoju mytológiu (bájoslovie),
t. j. rozprávanie o bohoch, Rimania zložili podľa gréckych vzorov.Podľa gréckeho zvyku si začínajú bohov predstavovať ako ľudí a robiť
ich vyobrazenia (sochy). V rímskom náboženstve sa zjavujú nové božstvá,
napr. Apolón. Iní rímski bohovia sa začínajú stotožňovať s obdobnými gréckymi. Hlavný rímsky boh Jupiter sa stotožňuje s Diom (Zeus), Junóna – s Herou, Minerva – s Aténou atď. |
Re: Náboženstvo Rimanov kedysi (?) (Skóre: 1) Vložil: helena v Čtvrtek, 18. říjen 2012 @ 11:58:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | pohanství a mnohobožství starého Říma, má své skvělé pokračování v římském katolictví, ani božské trojice nejsou vyjímkou, mají VŠE |
]
Re: Re: Náboženstvo Rimanov kedysi (?) (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Čtvrtek, 18. říjen 2012 @ 16:49:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | helenka, slova nasho papeza "Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já" su pravdive, vidiet, ze mu pomaha Boh.
Skus pouvazovat nad tym,ze Boh sa uz davno vysporiadal prostrednictvom koncilov s tymto bludom.Ak tomuto bludu veris,odteraz uz nebudes moct povedat, ze si nevedela, ze tv je zmyslanie je omyl.
Sabelianizmus.
Vyskytoval sa v rokoch 195-400. V principe spocivala hereza v
popierani toho, ze Otec, Syn a Duch svaty su samostatne osoby sv.
Trojice. Namiesto toho tvrdil, ze su to modality, aspekty, energie, fazy
ci sluzby jednej bozskej osoby. Tuto herezu priniesol rimsky knaz Sabellius,
podla ktoreho ma aj meno, ma vsak aj niekolko dalsich mien, ktore
zdoraznuju jej rozne aspekty - monarchianizmus, modalizmus,
patripasianizmus.
Sabeliusa exkomunikoval papez Kalistus I. a
jeho ucenie odmietol Duch Svaty na prvych konciloch v Nicei
Konstantinopole, Efeze a Chalcedone. V roku 382 Duch Svaty Rimsky koncil na cele s
papezom Damasusom I tuto herezu definitivne anathematizoval.
V casoch reformacie tuto herezu znova ozivil Socinius,
reformator, ktoreho povazovali za heretika dokonca aj ostatni
protestanti. V amerike sa modalizmus rozvinul v 19. storoci a dnes ho
uci niekolko turicnych cirkvi, najznamejsou z nich je Spojena turicna
cirkev (United Pentecostal Church) zalozena v roku 1914.
Moderny turicni modalisti tvrdia,
ze Jezis je spravne pomenovanie jednej bozskej osoby, ktora sa javi ako
Otec, Syn a Duch svaty. Tento nazor je tiez znamy ako "teologia
jedneho" alebo postoj "iba Jezis". Odmietaju krst v mene Otca i Syna i
Ducha svateho, namiesto toho krstia iba v mene Jezisa. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Náboženstvo Rimanov kedysi (?) (Skóre: 1) Vložil: helena v Čtvrtek, 18. říjen 2012 @ 20:52:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | zase kopíruješ chytré fabulátory, má drahá Betmo, egyptsko římské bludy, ale žel nevymažeš, to víš trojice je trojice, jak by to mohl být JEDEN BŮH, raději se nenamáhej, ať si neublížíš, a situaci tím nezhoršíš, díky |
]
Re: Re: Re: Náboženstvo Rimanov kedysi (?) (Skóre: 1) Vložil: chani (chani.somr@email.cz) v Pátek, 19. říjen 2012 @ 09:50:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dnes
na Slovensku mnohí veria Sibyle, dokonca aj prevtelovaniu a
pravidelne chodia na prijímanie. |
]
Dáma je odbornice na teologii a historii (Skóre: 1) Vložil: Vaszti v Pátek, 19. říjen 2012 @ 21:18:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Re: Náboženstvo Rimanov kedysi (?) Vložil: helena v Čtvrtek, 18. říjen 2012 @ 10:58:46 CEST
pohanství a mnohobožství starého Říma, má své skvělé pokračování v římském katolictví, ani božské trojice nejsou vyjímkou, mají VŠE
Dáma je odbornice na teologii? A na historii. Inteligentní heretička.
|
]
Re: Dáma je odbornice na teologii a historii (Skóre: 1) Vložil: helena v Sobota, 20. říjen 2012 @ 10:34:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | jak jinak |
]
|
|
Re: Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já (Skóre: 1) Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Neděle, 21. říjen 2012 @ 07:36:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Hodně průměrný článek. Papež pracuje s pojmem " církev " za kterou považuje ŘKC . Kdyby Duch sv. opravdu uváděl katolíky do " veškeré pravdy" tak pak bude naše země i svět vypadat jinak. Křesťané by začali opravdu "solit" a muselo by se to projevit na společnském klimatu. Bohužel, pořád čekám, kdy se katolíci probudí a pustí Ducha sv. do svého srdce a ten jim ukáže, jak je vidí Bůh. Jací opravdu jsou před Boží tváří. Duch sv. je nejlepším vykladačem Písem a pokud by je uváděl Duch sv. do veškeré pravdy, tak by museli revidovat řadu rozhodnutí koncilů a dogmat, které si vláčí staletími jako kouli u nohy. Je to škoda, že se to neděje. Kdekdo se hlásí ke katolické církvi, ale proměnu své osobnosti Duchem sv. si nepřipouští.
|
|
|
|
|